Žofínské fórum zemědělství

Zemědělství a potravinářství na 195. Žofínském fóru.

Hlavním tématem byla naše ekonomická soběstačnosti nebo na druhé straně přílišná závislosti na EU v uvedené oblasti.

Po úvodním slovu ředitele Žofínského fóra Jiřího Vaníčka vystoupil ministr zemědělství Martin Jurečka. Ministr představil strategii Ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 2030. Podle této strategie bude republika přiměřeně potravinově soběstačná v základních komoditách za 14 let v roce 2030.

Je nasnadě otázka jak toho dosáhneme při současném dlouhodobém trendu opačným směrem.

Potřebu systémového řešení demonstruje příklad sektoru produkce mléka: při soběstačnosti v produkci syrového mléka přes 130 % v roce 2015bylo saldo zahraničního obchodu v kategorii s nejvyšší přidanou hodnotou - sýry a tvarohy záporné ve výši 2,9 mld. Kč.

U komodit se soběstačností pod 100 % je únik přidané hodnoty nejčastěji do zemí EU-15 ještě dramatičtější.

Řešení vidí na straně producentů: je mj. důležité sdružování odbytu a posílení vyjednávací síly.

Dle mého soudu je ale zapotřebí zejména silných intervencí státu ve vymezené oblasti.

Nadále vystoupili se souvisejícími tématy prezident Agrární a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman, ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán a hosté Zdeněk Nekula a Egon Čierny z Komerční banky.

V rámci otázek zaznělo i téma marže. Toto delikátní téma se ale více probíralo na následném neformálním společenském setkání.

Marže z pohledu konečného spotřebitele. Opět například komodita mléko. Při výkupní ceně oscilující kolem pěti až sedmi korun za litr může zákazník v obchodních řetězcích produkt se stejným názvem, byť výrazně upraveným, zakoupit od desíti korun. Ovšem komodita brambor při výkupní ceně kolem pěti korun je v obchodních řetězcích většinou nyní od patnácti korun, bez dalšího zpracování, pouze s obdobnými náklady na skladování a dopravu. Ještě markantnější je příklad u minerálních a léčivých vod. Například populární voda Vincentka litr zhruba od čtyřiceti korun. Pokuď tuto cenu porovnáme s konečnou prodejní cenou mléka nebo klasického láhvového piva, kde dochází k výrazným nákladům na zpracování, vychází zde neobyčejná marže. Zákazník jdoucí do hloubky pak zjistí, proč vzorec pro výpočet marže je ve tvaru zlomku, aby výsledná hodnota nemohla přesáhnout sto procent.

A tak v rámci možností dochází individuálně k přeměnám okrasných záhonků u chalupy na zeleninové a obdobně. Dnešní situace v oblasti vepřového masa, kdy soběstačnost je asi na úrovní padesáti procent, pak povede k renesanci domácích "zabijáček"

Nezbývá, přes uvedenou strategii, než se zeptat obdobně jako u energetiky - Quo vadis české zemědělství a potravinářství?  195. fórum se konalo 21. 3. 2016

Vložte svůj text...